České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS)
České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS)
Pracovní skupina: Vít Unzeitig, Alena Měchurová, Marek Ľubušký
Materiál je konsenzuálním stanoviskem sekcí ČGPS ČLS JEP
Následující přehled vymezuje základní frekvenci kontrol a rozsah péče u žen s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím.

Ostatní vyšetření zde neuvedená překračují rámec dispenzární péče o fyziologické těhotenství.

Vyšetření podrobné morfologie plodu není hrazeno z veřejného zdravotného pojištění, provádí certifikovaná prenatální centra

Těhotné s malým rizikem jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze a výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity jsou normální.

• do 36. týdne gravidity včetně v intervalu 4–6 týdnů (optimálně 1x měsíčně),
• od 37. týdne gravidity do termínu porodu jedenkrát týdně.

Péče o potermínové těhotenství v ambulanci registrujícího gynekologa je možná na základě jeho dohody se zdravotnickým zařízením ústavní péče, kde bude žena rodit.

Těhotné se středním rizikem mají svoji anamnézu zatíženu rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování. Takové těhotenství označujeme jako rizikové. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy. O rozsahu a frekvenci laboratorních či konziliárních vyšetření rozhoduje ošetřující gynekolog podle charakteru a závažnosti rizikového faktoru.

Těhotné s vysokým rizikem mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity. Frekvence návštěv i rozsah laboratorních či konziliárních vyšetření jsou zcela individuální a rozhoduje o nich ošetřující gynekolog podle charakteru a závažnosti klinického stavu těhotné.

Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:

• pravidelná (provádějí se při každé návštěvě těhotenské poradny),
• nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).

• Sběr anamnestických údajů a určení míry rizika,
• zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku,
• chemická analýza moči,
• bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix- skóre
• detekce známek vitality plodu.

Komplexní prenatální vyšetření do 14. týdne (14+0):

Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i vystavení těhotenské průkazky s podrobnou informací o dalším průběhu prenatální péče.

Těhotné ženě by měl být nabídnut screening nejčastějších morfologických a chromozomálních vrozených vývojových vad plodu a poskytnuta informace o metodách screeningu, poskytovatelích i formě úhrady. Preferován by měl být kombinovaný (biochemický a ultrazvukový)screening v I. trimestru těhotenství, není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Invazivní metody prenatální diagnostiky na základě vyhodnocení výsledku screeningu indikuje a provádí pouze gynekolog.

Laboratorní vyšetření do 14. týdne (14+0):

• Stanovení krevní skupiny AB0 + RhD,
• screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek,
• stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu,
• sérologické vyšetření HIV, HBsAg a protilátek proti syfilis,
• glykémie na lačno.

Ultrazvukové vyšetření do 14. týdne (14+0):

Písemná zpráva musí zhodnotit:

• počet plodů, u vícečetného
• vitalitu,
• biometrii, při které je měřen parametr CRL podle ní je určen termín porodu = DATACE těhotenství

Ultrazvukové vyšetření (20+0 – 22+0):

Písemná zpráva musí zhodnotit:

• počet plodů,
• vitalitu,
• biometrii, při které jsou měřeny parametry BPD, HC, AC a FL,
• morfologii plodu (se zápisem „bez zjištěných morfologických abnormalit plodu“),
• lokalizaci placenty,
• množství plodové vody.

Orální glukózo-toleranční test (24+0 – 28+0):

Profylaxe RhD aloimunizace u RhD negativních žen (27+1 – 28+0):

Měla by být zajištěna např. aplikací anti-D imunoglobulinu RhD negativním těhotným.

Laboratorní vyšetření (27+1 – 32+0):

Stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu.

Ultrazvukové vyšetření (30+0 – 32+0):

Písemná zpráva musí zhodnotit:

• počet plodů,
• vitalitu,
• polohu plodu,
• biometrii, při které jsou měřeny parametry BPD, HC,AC a FL,
• lokalizaci,
• množství plodové vody.

Vaginorektální detekce streptokoků skupiny B (35+0 – 38+0):

Kardiotokografický non–stress test (od 40. týdne):

do termínu porodu 1x týdně, po termínu porodu